Z prvního veřejného komentovaného tréninku

V sobotu 4.6. proběhl na Mořině první veřejný komentovaný trénink. Z původního plánu opravdu jen odtrénovat s komentářem nakonec byla i částečně teorie pro diváky. Prostě neumím něco dělat a nevysvětlit a neukázat souvislosti. Myslím, že to vůbec ale nevadí, a že se akce moc povedla. Divákům děkujeme přišlo vás opravdu nečekaně hodně 😉.

Velkou pochvalu mají všechny holky co se rozhodly jít veřejně jezdit. Hanka, Janka ani Ženka nejsou zkušené jezdkyně. Většina z nich začala jezdit až v dospělosti a mají mladé koně. Do toho se ukázat před diváky, s rušivými elementy jako reproduktor a vlastní nervozita nebyl vůbec lehký úkol. Byly skvělé a jejich koně taky! Terka má zase složitou kobylku ve fázi obsedání. Káji Balú je zase bývalý parkurový kůň se spoustou problémů, které se dají přičíst tomu, že býval dlouho špatně ježděný.

Luna s Terezou

Luna je letos čtyřletá kobylka, se kterou jsme vážně začali pracovat až během ledna. Do té doby „práce“ s ní byla zaměřená na úplné základy, jako dojít v klidu z bodu A do bodu B, zůstat v klidu stát a začít vnímat člověka. Její prudká, citlivá povaha a snadné sklouznutí do hysterie a boje „o život“ který se nejvíc projevoval stavěním na zadní a snahou o útěk naprosto neumožňuje jakkoliv spěchat. Což by se ostatně nemělo nikdy 😁 Postupně se nám podařilo Lunu přesvědčit, že člověk pro ni může být oporou a stavět se na zadní není třeba. I tak pořád zůstává opatrná, snadno se bojí neznámých věcí a míst a stres jde snadno nahoru. Holkám moc pomohl i krátký pobyt u Káti Santarové, kde jsem s nimi byla taky a do řešení nepříjemných situaci jim přinesl ještě více klidu. Ač jsem tomu nevěřila, tak Luna už Terku několikrát svezla, společně už i zaklusaly. Krátkou práci pod sedlem sice méně jistou než normálně zvládly i během veřejného tréninku.

Aprilia

Aprilia je tříletá kobylka se kterou jsem měla během veřejného tréninku naši společnou druhou lekci. První byla docela boj, Aprilia byla rozhodnutá dělat si co chce a na moje požadavky skákala do vzduchu, bourala plecí do hrazení a hodně se zlobila. Odmítala mě vnímat a její hlavní myšlenka byla odejít z jízdárny a vrátit se za kámoškama do výběhu. Proto mě tak překvapila v sobotu, kdy byla strašně hodná, hezky se mnou stala a odpočívala a celkem dobře zvládla všechna cvičení, které jsme spolu během první lekce začaly.